Čínské hůlky 中式筷子

Úvod
ČÍNSKÉ NÁDOBÍ
Historie čínského nádobí
Galerie nádobí
ČÍNSKÉ HŮLKY
Historie čínských hůlek
  Galerie hůlek 
Návod
Etiketa
ČÍNSKÉ LŽÍCE
Historie čínských lžic
  Galerie lžic 
Návod
 

Historie čínských hůlek 筷子历史

Čínské jídelní hůlky, známé v čínštině jako 筷子 [: Kuàizi; čti: Kchuaj-c'; překlad: jídelní hůlky] jsou jedním z charakteristických rysů čínské kultury. Jejich používání je rozšířeno tedy v Číně, na Taiwanu a v zemích čínského kulturního okruhu, tedy v Japonsku, Koreji, Vietnamu a dalších okolních zemích, které byly v minulosti čínskou kulturou ovlivněny.

Čínské hůlky jsou spíše delší, zužující se a jsou zakončené ploškou či jemným zakulacením (nekončí však špicí), kdežto japonské hůlky jsou kratší a jsou
po celé své délce zužující se do špičky, kterou jsou zakončeny.

Podle předpokladů znalo čínské hůlky již neolitické obyvatelstvo okolí Žluté řeky (黄河; [: Huánghē; čti: Chuang-che),
i když v archeologickém materiálu nejsou zastoupeny. Protože materiálem,
z nějž jsou čínské jídelní hůlky vyráběny je převážně dřevo
či bambus, v hlíně rychle ztrouchnivěly.

Kniha obřadů z období dynastie Han (čti: Chan; 汉朝) obsahuje v části věnované chování u stolu příkaz, že při pojídání rýže a prosa
se nemá používat jídelních hůlek, ale rukou umytých před jídlem. Bronzové exempláře jídelních hůlek se ukládaly, v období dynastie Han, do hrobů.

Dřevěné jídelní hůlky mívají lakový potah, který je chrání před vlhkostí a před kyselinami obsaženými v jídle. V restauracích se však dnes většinou používají levné jídelní hůlky na jedno použití, které lakový potah nemají. Dražší exempláře jídelních hůlek se dělají
ze slonoviny, kostí nebo kovu, především ze stříbra, někdy jsou pouze opatřeny hrotem ze stříbra nebo slonoviny.

  Cinske hulky